Dneska se mi konečně uvolnil čas a nálada na psaní. Posledně jsem si po sobě přečítala nějaký články a přišly mi, že stojí za prd. Ještě mám dost co zlepšovat.
Ne, že bych propadala depkám nebo byla poslední dobou nešťastná (nějak jsem se to odnaučila). Jenže když shrnu tuhle polovinu dubna (FAKT JEN DVA TÝDNY), tak se mám fakt na... no, nedaří se mi.
Začnu s tím nejmenším, ale nejdražším. Pohled na můj bankovní výpis.
- první týden dubna: mínus 540,- za Avast Security, který jsem po hodině používání odinstalovala, ale zapomněla zrušit předplatné. Pár dnů na to koupě 4 letenek, které jsem koupila na špatný letiště. (Tak vysoká částka, že se zdržím vyčíslení.)
Na tenhle můj omyl navázala snad první ''hádka'' s ALENOU (E), která byla sice naprosto zanedbatelná, protože nemá žádný řešení, ale pořád visí ve vzduchu negativita z ní. Jsem zvědavá, jak na to budu koukat za pár měsíců, až budeme mít od všeho klid.
- druhý týden dubna: zaregistrovala jsem se na couchsurfing a musela jsem potvrdit svoji identitu, což pro mě v tu chvíli bylo nejjednodušší platební kartou. Moje ověření identity mě stálo dalších 1300,-. :)
Taky jsem si opravovala známku ze semináře z matiky, na který jsem nastoupila v druhém pololetí a naprosto jsem nestíhala tempo učitele. Učila jsem se jedno téma přes měsíc a měla asi tři doučovatele a přesto jsem si 5 opravila na 4.
- aby to nebylo málo, měla jsem tři dny za sebou maturitu: profilovou francouzštinu a státní češtinu a angličtinu.
Ale v pohodě, vím jen o dvou ze tří předmětů, že jsem zkazila. Byly to přesně ty dva, u kterých jsem věděla, že je zvládnu nejhůř za dva. Fj a Aj.
U Fj jsem věděla, že didakťák zkazím, protože neznám požadovaný časy a předpokládala, že body naženu na poslechu a slohu. I tak mi státní didakťáky vycházely na 87%-89% správně a chytala jsem amoky, že mi ujede jednička o procento. :-)) Aahaha.
Proč se směju. V den D jsem na poslechu byla ráda, že jsem si dokázala aspoň něco vymyslet. Poslech jsme dostali 3x a neslyšela jsem ani rozdíl mezi 35 tis. a 3,5 tis. Didakťák ale už dle očekávání byl a po dnešku už vím, že mám za tři. Byl totiž složen přesně z toho, co jsem nechtěla: otevřené úlohy a tak 2/3 úloh zaměřené na časy.
Angličtina. Ach, angličtino. Zkráceně jsem se před slohem dozvěděla, že se někde dělají podnadpisky (WTF?) a vždy připravená spolužačka mi poradila, že ve formátu, který jsme od Cermatu dostali, se právě použít mají. No a nemají. No a já je použila. Zmatkovala jsem z toho tak, až jsem zapomněla rozlišit semi-formální a formální dopis. Takže pokud se mě moje štěstí bude nadále štítit, je možné, že opravovatel mých slohů se rozhodne mě vyhodit za nedodržení formátu. Ale nebudu negativní.
Každopádně tleskám.
Potřebuju někam nacpat to rozhořčení, které ve mě teď plápolá a osobní blog je ideální místo.
Já jen nechápu, kam zmizela ta vzorně připravená Linda, která se nikdy do ničeho nezamotala, všechno měla perfekcionalisticky rozřazené a do puntíku připravené. Nespletla si ani Smrk s Jedlí. Cožpak to už nejsem já?
I přes to všechno se nevzdávám, nepropadám depresím a hodlám tu starou (vlastně tu mladou) Lindu najít.
Měj se krásně, skládej básně. Uvidíme se u dalšího článku.